Dnes se podíváme na nejčastější argumenty proti zavedení školného tak, jak je předkládáte vy – studenti a rozebereme si je i z druhého pohledu. Výsledky vyplývají z naší ankety mezi fanoušky Studenty na Facebooku, ve které hlasovalo přes tisíc vysokoškoláků. Ptali jsme se vás, jestli se zavedením poplatků za studium souhlasíte a jaký je podle vás hlavní důvod proti školnému. A zde jsou výsledky:

Čtvrtina studentů se zavedením školného souhlasí, tři čtvrtiny nesouhlasí, několik uživatelů uvedlo, že je jim to jedno. Jako hlavní důvody odmítání školného jste uváděli:

1) Omezení přístupu ke vzdělání pro sociálně slabší
Jeden z nejčastějších výroků proti zavedení školného – jeho odpůrci předpokládají, že by zavedení poplatků za vysoké školy odradilo studenty z chudších poměrů. Ti by raději studovat nešli, i když jsou třeba chytří a talentovaní, což ve výsledku poškodí společnost jako celek.

Když se na tento problém podíváme z druhé strany – školné může být maximálně 10 tisíc za semestr, tedy 20 tisíc ročně (škola ho však také vůbec zavést nemusí). Když si tuto částku rozdělíme na měsíce, vychází nám přibližně 1.666 korun. V dnešní době už není problém sehnat brigádu, ať už stálou při škole nebo intenzivnější o prázdninách.

Částka prostě obecně není tak vysoká, aby si ji student nebyl schopný vydělat buď za jeden víkend v měsíci, nebo pokud se musí opravdu každý den intenzivně učit, celou na další rok dopředu za několik dní či týdnů o prázdninách. Mnoho studentů vysokých škol navíc po dobu studia finančně závisí na rodičích, kteří jsou ochotni část školného nebo celý poplatek za své potomky uhradit.

2) Studenti se budou muset zadlužit
Pro ty, kteří by ani přes to potřebné peníze nevydělali, nabízí ministerstvo systém odloženého školného, které by student mohl začít splácet až po nástupu do zaměstnání. I na to jsme se vás ptali v anketě – jen čtvrtina z vás by půjček využila, další čtvrtině by školu zaplatili rodiče a skoro půlka z vás uvedla, že si takovou částku umíte vydělat sami. Zadlužení by se tak netýkalo všech studentů, ale pouze těch, kteří z různých důvodů 20 tisíc ročně dohromady nedají nebo dávat nechtějí.

3) Školné nebude mít vliv na kvalitu VŠ nebo výuky
Tento argument jste uváděli jako druhý nejčastější – proč platit školné, když se stejně škola v ničem nezlepší? Ministerstvo si naopak zvýšení kvality slibuje. Tento bod se netýká jenom školného, ale má souvislost i s jinými body reformy, které se týkají financování. Nově by školy dostávaly peníze nejen podle počtu studentů, ale také podle kvality výuky, která se bude měřit například vědeckými výsledky nebo uplatnitelností absolventů.

Není však možné se vyhnout pochybnostem, jestli více peněz pro školy opravdu zvýší jejich kvalitu. Mohl by se však alespoň minimálně změnit přístup studentů – když budou za své studium platit z vlastní kapsy, možná jejich nároky vzrostou a školu donutí se zlepšit. Nebojme se požadovat za svoje peníze kvalitu.

Anketu s otázkou Jaký je podle Vás hlavní důvod PROTI školnému? najdete na Facebooku. Vyjádřete i vy svůj názor!

Míša Raková